Den 59.....

Sobotní den byl ryze ve znamení cestování a vystavování a zase cestování. Měli jsme před sebou s kamarádem víc než dvouset kilometrovou cestu do Polska na výstavu s Bobešema. Tedy s Bobešem otcem a Bobešem synem. A začátek byl přímo vražedný, vstávání v půl páté v sobotu je totiž nelidská věc. Vyjížděli jsme ještě za šera, ale už ne zas takového aby nebylo vidět kolem. Ale pomalu se jasnící východ sliboval opět teplý a slunečný den. Cesta se dařila, a po necelých dvou hodinách jsme na Dolní Lipce přejížděli hranice. Mířili jsme do Opole, což je město ne zas tak vzdálené od hranic. Skoro celou cestu nás stále hlídaly Jeseníky, na nejvyšších vrších ještě z polské strany zasněžené. Ostatně při pátečním návratu nás takhle po D 11 provázel zase pohled na zasněžené Krkonoše.

V pohodě jsme našli i výstaviště a parkování a dokonce i strategicky na betonu umístěné naše výstavní kruhy. Ostatní všechny byly na trávě a Bobešův táta po ní nerad na výstavách chodí. Bylo to sice pro nás snížení šance na to ho porazit, ale zase je to v rodině.

Výstava se vydařila, cesta zpět sice bez klimatizace v tom vedru nebyla až tak příjemná, za to jsme nikam nepospíchali a kochali se krásami krajiny jak v Polsku, tak u nás......