Nejen že v tomhle vedru rozkvétaj všechny tulipány, ale přes noc rozkvetly nádherně všechny jabloně.
Bzučí to v nich jak v úle, včelky se pilně snaží sbírat pyl. Vždy si vzpomenu každý rok touhle dobou na jeden rok, kdy tu byl u nás na návštěvě manželův otec. Pocházel ze vsi a jabloňový sad měl tehdy u chalupy každý. A jak ty jabloně kvetly a voněly, tak už jako starší pán mezi nimi procházel a pozoroval včely a v rozzářených očích byl vidět ten malej vesnickej kluk který se těšil kdy že se už začnou ty květy měnit v plody aby mohl chodit ochutnávat. A těšit se na všechny ty dobroty které z těch jablek bude jeho maminka dělat....
Je to již dvacet let co zemřel, ale každý jabloňový květ mi ho připomene....
Jak jsem seděla u kávy v altánku a dívala jsem se na střechu, napadlo mne, že takhle netradičně jsem ještě kvetoucí jabloně nenafotila.....
A jak je zvykem zase jeden portrét....
Dost zmuchlaný, protože to teplo bylo dost vlezlé a čekání hodně únavné. Jedinej kdo byl neustále svěží byl Bobeš. Asi proto, že celou dobu si chrněl v kleci a všechno kolem mu bylo ukradený....
Komentáře
Okomentovat
Jsem ráda, že mi zde necháváte své laskavé komentáře