Den 114....22.6.12

Jsem nadmíru naštvaná. Na sebe, na dceru, na sousedy. Samozřejmě akce a aféra pohledové zástěny pokračuje. Nejen že mne soused ráčil dát školení o slušnosti, poté mi vyčetl že díky té zástěně jim nezrajou jahody, a že to vůbec vypadá děsně a ať to sundáme. Takže jsem si připadala jak blbec. Z druhé strany na mne začala ječet dcera že kvůli mě !!!! vyhodila zbytečně čtyři stovky za druhou zástěnu, a že proč jsem tedy říkala ať jí koupí. Takže za její debilní nápady nakonec nesu odpovědnost já. Takže jsem za blbce na druhou. Nikdo jim neříkal aby vůbec něco kupovali, byla to tedy její hurá akce a já jako vždy abych měla pokoj a nemusela se s ní hádat a čumět celý den na její kyselej a naštvanej obličej na to kejvla. Pokaždý si říkám že jsem vůl korunovanej a pokaždý na nějakou takovou krávovinu přistoupím. Takže dostala za úkol to sundat. Ať se poučí o tom co jsou to kompromisy v životě. Ona je totiž nemusí s nikým řešit protože je buď celý den v práci, nebo celý den naspává na noční, nebo je zalezlá doma či někde v čudu, ale s těmi lidmi jsem tu nejvíc ve styku já. A jsem blbec natřetí protože mě právě teď dal školení i mužskej. Samozřejmě, on vždy ví přesně všechno nejlíp a za každé situace se zachová tak že problém řeší tím, že odejde a jede se projet na skutru. A mě v tom nechá plácat.....cifix, mám já tohle zapotřebí? Závidím lidem ktreří takové věci po sobě nechají stéct jak vodu z kachního peří a nijak se jich to nedotkne. Já ten nepříjemnej pocit v sobě nosím strašně dlouho a neumím to nějak zahnat.....

Další z mých vysazovacích experimentů je brambořík. Dostala jsem ho někdy v lednu a kvetl mi celé dva měsíce jak o závod. Když přestal, měla jsem ho ještě na okně a někdy v dubnu jsem ho zasadila ven k jezírku. V květnu namrznul a já si říkala že je s ním ámen. Ale když jsem se vrátila minulý týden z chaty zjistila jsem že má nasazeno poupat jak když jsem ho dostala. A takhle krásně teď kvete.

Komentáře