Blíží se konec měsíce a s ním se blíží i každoroční příjezd mé kamarádky s dcerou. Většinou pobudou týden a zase se vrátí do Prahy. Celý týden dokáží proležet nebo prosedět u nás na zahradě. Když jim nabídneme třeba návštěvu kamaráda na ranči nebo jiného a to dokonce společného u něj na chatě, tedy výlety které normálně nemohou udělat tak odmítnou a dál se nudí (a to evidentně) tady. Nechápu. Vždyť stejně se ten týden dovolené můžou flákat a nudit v Praze, nemusí absolvovat dvě cesty vlakem z a do Prahy s horou tašek. A vykoupat se také mohou zajet v Praze do mnoha bazénů.....takže nějak nevím, proč vlastně sem jezdí....ze setrvačnosti? Z toho důvodu že to je jediná doba kdy se sejdeme? Jenže i já jezdím dost často do Prahy a ku Praze na chatu, není tedy problém si zavolat a sejít se i tam....
A tak jsem dnes musela vzít do ruky štětec, vytáhnout zbytek barvy a opravit v obýváku škody napáchané papouchem na výmalbě. Jak se na kleci nudil našel si neomylně místa kde se barva trochu odfoukla následkem jeho rošení a až kam šla ji sloupal....no za tou klecí by se to ještě dalo přehlédnout, jenže on si včera vylezl ještě na vrch přenosné klece a ožďoubal tu barvu taky. To už se rozhodně nedalo přehlédnout protože to je akorát přímo proti dveřím. Takže jsem si hrála na malířku a zamalovávala a zamalovávala. Problém je v tom, že tady jsou barvy po původních majitelích, Němcích které se drží se stejnou urpitností s jakou tento národ dělá všechno. Takže pod novou výmalbou se i přes několikeré škrabání stále tvrdošíjně drží tmavě zelená. Tudíž veškeré malování začíná nejdřív nátěrem bílé aby se trochu ten podklad eliminoval a pak teprve zvolená vrchní barva, v tomto případě oranžová. No není to až tak katastrofa, ale perfektní také ne, muselo by se to oškrabat celé, aby se srovnal rozdíl mezi výškou původních nátěrů. No ale hlavně tam nejsou ty šeredné zelené fleky.....
Dneska jsem zase jen tak fotila po zahradě a zase jsem si pohrála.....
Komentáře
Okomentovat
Jsem ráda, že mi zde necháváte své laskavé komentáře