3 / 52

Včerejší klidová radost z kadeřnice
byla dneska vystřídána trochu neklidným a nervózním čekáním u doktora při prevenci.
Bude zase všechno v pořádku? Nebo se něco nebude pozdávat? To se uvidí.....


1/ 15.3.
Moje dnešní radost je ta, že mne doktor ujistil že z jeho pohledu je všechno O.K. jen se ještě objednat na doplňkové vyšetření a mám zas na rok respektive dva pokoj. Samozřejmě že při nějakých změnách přijít okamžitě! Opět mi zaznělo to "Z mého pohledu je všechno naprosto v pořádku" jak rajská hudba....


2/ 16.3.
Příčinou dnešní radosti byla zcela vyjímečně a nečekaně dcera, která mne pasovala na módního arbitra při své přípravě na ples. Neustálé " Co myslíš mamčo jako odborník?" bylo roztomilé a udělala mi radost opravdu, že se se mnou radila, že brala připomínky a že je i poslechla. Zvlášť když je to většinou ona, kdo mne usměrňuje a radí mi. A závěrečná pusa na rozloučenou byla třešinkou na dortu.


3/ 17.3.
Hurá!!! začaly formule! A to je vždycky znamení toho, že začíná ta lepší část roku. S teplíčkem, světlem až do bůhví kdy, no prostě nová sezóna všeho....


V tom dnešním zatraceně fičivém, studeném a zasněženém dni tedy
marně hledám nějaké pozitivum. No snad vlastně by se jedno našlo....

4/ 18.3.
Došla složenka s penězma od pojišťovny za ty ukradené okapy. Můžu nadávat naší blbosti a zatracené poctivosti, že jen tak málo, nikdo se nenamáhal vůbec přijít podívat na to jak to vypadá a kdybych se dohodla s tím kdo nám to bude dělat na dvojnásobné ceně tak nám to proplatěj klidně taky....a pak se divěj že je tolik pojišťovacích podvodů.


Ve sněhovém blázinci který dnes je a trvá je tedy těžké po tom co už to vypadalo že bude klid
najít nějakou radost. Ale našla...

5/ 19.3.
Rozkvetla mi a to hned třemi květy orchidej, která mi nekvetla od doby kdy jsem si jí jako rozsazenou z trsu koupila od pána který tu orchideje pěstuje. A těch květových stonků má hned osm po většinou čtyřech květech. A jelikož má krásně bíložluté květy, působí nádherně optimisticky. Oproti tomu co se děje venku...


6/ 20.3.
Sluníčko, sluníčko, sluníčko....co víc dodat...jen to že jsem se pěkně popoledni vyhřívala na terase v křesílku a užívala si štěbetání vrabců a hudbu vody z tajícího sněhu v měděných okapech. Taková soukromá Zpívající fontána....


7/ 21.3.

Když jsem dneska zpracovávala včerejší fotky, měla jsem radost z toho že se některé opravdu podařily a že ten výšlap neby až tak marný.....i když jsem si myslela při focení pravý opak.


Komentáře